Uprostřed změny a přesto stále na začátku

Proměna klimatu, způsobená činností člověka, je viditelná po celé planetě, byť s různými projevy a intenzitou. U nás nyní například extrémním horkem, vystřídaného extrémní zimou a následně zase (coming soon) extrémními horky – s přihlédnutím k roční době.

Pro nás to bude znamenat, kromě mnohem častějšího výskytu extrémních projevů počasí (právě neobvyklé teploty v danou dobu, častá horka, sucha, záplavy, extrémní bouře, extrémně silný vítr, atd) i nutnost změnit energetickou koncepci země.

Zdroj ZDE

Postupně zmizí uhlí, které tvoří 40 % našeho energetického mixu a bude nahrazeno novými ekologickými zdroji. To zrovna v ČR není jednoduché. Naši oligarchové, kteří mají byznys ve fosilním průmyslu v součtu za stovky miliard a jsou napojeni na politickou scénu, už tuto snahu ze zákulisí účinně brzdí ⬇️

Text: „Lex OZE III. obsahuje i pasáže zaměřené na tradiční, fosilní energetiku. A další nejspíš ještě přibydou. Tyto změny naopak toužebně očekávají všichni, kdo se obávají příliš rychlého konce výroby elektřiny z uhlí, jehož pálení je však čím dál méně rentabilním byznysem.“ (Tykač, Křetinský)

Nemáme náhradu (žádnou jsme si nevybudovali) a uhlí – kromě toho, co produkuje jeho pálení – už nikdo kolm nebude za pár let brát, tudíž se za normálních podmínek nevyplatí těžit. Ale zdá se, že – jak jsem tu už psal několikrát, ztrátu doplatíme Tykačovi s Křetínským my.

Bude to taková pokuta za to, že jsme netlačili politiky do řešení problému.

Link na podcast ZDE.

Řešení, které uhlářům nevyhovuje, existuje ⬇️

Z textu: „ČEPS analyzuje různé scénáře vývoje v energetice. Dekarbonizační scénář počítá s koncem uhlí do roku 2030 s tím, že by v takovém případě hrozil ČR nedostatek elektřiny. ČEPS čeká na posílení rozvodních tras v západní Evropě a zejména v Německu. Ty až přijdou do provozu, budeme moci dovážet cca 30 % levnější elektřiny z OZE.“

Další aktuální poznatky k tématu:

Text webu „faktaoklimatu.cz:„S řešením klimatické změny jsou spojeny rizika. Nejsou to ale jen rizika transformační, ale i klimatická. Ve své podstatě potřebujeme projet zatáčkou, která má na jedné straně propast klimatickou, na druhé straně propast transformační. Teď do zatáčky ani příliš nezpomalujeme.“

Hlavní ekonom ČEZ o cenách elektřiny v rámci Green Dealu

Hlavní ekonom Skupiny ČEZ Pavel Řežábek uvedl, že Green Deal díky masivním investicím do větrných a solárních elektráren nezdražil, ale naopak zlevnil cenu elektřiny ve střední Evropě – nyní je o cca 20 % nižší, než by jinak byla.

Podle jeho propočtu by se bez masivních investic do zelené energetiky současná cena elektřiny nepohybovala okolo 90 eur za megawatthodinu (MWh), ale dosahovala by 110 eur/MWh.

Čím je to způsobeno? Pavel Řežábek připomněl známé pravidlo, podle kterého se elektrárny zapojují do provozu podle výše provozních nákladů. Cena elektřiny je poté odvozena podle nákladů nejdražší elektrárny, která v danou dobu musí být v provozu. Přibývající větrné a solární elektrárny pokrývají stále větší část spotřeby a vytěsňují z trhu provozně dražší zdroje, tedy uhelné a plynové elektrárny. Díky tomu cena elektřiny klesá.

A navíc bude s narůstajícím poměrem OZE připojených k distribučním sítím stále klesat.

Každopádně ještě stále platí, že kdyby za A) žádná dekarbonizace neprobíhala a za B)´nepřepadl Putin Ukrajinu, byla by cena elektřiny v Evropě ještě nižší.

Jenže jak A i B jsou odložené náklady a později by byla cena při nedostatku fosilních paliv, dalším ohřívání planety a energetické závislosti kontinentu na Rusku, mnohem mnohem vyšší.

Řežábek varoval i před dalšími dezinformacemi o energetice, které se v poslední době vyrojily. Rostoucí „závislost“ Německa na dovozu elektřiny není způsobena nedostatkem výkonu elektráren, ale jedná se o logickou reakci na možnost nakupovat přebytky levné bezemisní elektřiny ze Skandinávie, Nizozemska a Francie. Stejný přístup lze pozorovat i v Česku, kde energetické společnosti v době, kdy je trh nasycen elektřinou z obnovitelných zdrojů, omezují výkon uhelných a plynových bloků a přednostně nakupují levnější elektřinu ze zahraničí.

Zdroj ZDE.

Někteří naši legislativci žijí „realitu“, která neexistuje.

Jan Brož, HN: „Šest chyb, kvůli kterým se Česko řítí do energetického průšvihu.“

„Rok 2027 je kritický pro provoz uhelných zdrojů,“ říká k dalším vyhlídkám uhlí člen představenstva ČEZ Pavel Cyrani. V blízké budoucnosti tak nějakých 4000 megawattů uhelného výkonu a důl zhruba o rozloze Prahy 10 k zisku ČEZ nepřispěje téměř nic. A to je z trojice provozovatelů uhelných elektráren ČEZ ještě nejpozitivnější. Ze Sev.en či SUAS zaznívají ještě dřívější termíny. Konec uhlí je tedy záležitostí nízkých jednotek let, nikoliv desítek, jak se ještě nedávno očekávalo.“

„Problém je, že Česko není na tak brzký konec uhlí vůbec připraveno. Zpráva provozovatele přenosové soustavy ČEPS, považuje tzv. dekarbonizační scénář, který počítá s koncem uhelných zdrojů ještě před rokem 2030, z pohledu hrozícího nedostatku elektřiny za nejrizikovější.“

„Investiční rozhodnutí v energetice se dělají deset a více let v předstihu a na současnou mizérii bylo tedy zaděláno už někdy v první polovině minulé dekády.“

1. Sobotka, Babiš a garance na jádro
„Před 10 lety ČEZ ve finální fázi zrušil tendr na stavbu dvou bloků v Temelíně poté, co vláda Bohuslava Sobotky a ministra financí Andreje Babiše odmítla poskytnout na rizikovou investici garance. 

Česko navíc následně ztratilo další cennou dekádu, kdy se rozvoj jádra navzdory vzniku četných komisí, výborů a pracovních skupin nikam neposouval.“

2. Konzervativní energetici a dotace na fosil
„Slovy Jozefa Síkely jsme si dlouho žili komfortní jaderný a fosilní život a věřili, že to tak bude navěky. Víra v nepomíjivost modelu centralizované energetiky velkých zdrojů zde byla dlouho hluboko zakořeněná, i když všude jinde se vývoj už ubíral jiným směrem. Ještě v roce 2015 se zcela vážně uvažovalo o zbourání Horního Jiřetína kvůli těžbě hnědého uhlí, které je už dnes na hraně rentability.“

3. Léta opomíjený paroplyn
„Před rokem 2010 bylo na stole několik projektů výstavby paroplynových elektráren. Realizovaly se jen dvě, ostatní záměry zabila nízká cena elektřiny a s ní spojená nerentabilita výroby. Tématem se plynové zdroje stávají zase teprve nyní, kdy by měly nahradit uhlí a sehrát také roli stabilizačního prvku.“

„Je přitom s podivem, že si na paroplynové elektrárny léta nikdo nevzpomněl, když Česko silně podporovalo výstavbu plynovodu Nord Stream 2 s vizí, že se stane plynovou křižovatkou Evropy. Že bychom mohli plyn měnit na elektřinu, však nikomu nepřišlo na mysl, což nejspíš opět souviselo se zakořeněnou vírou ve věčnost uhlí.“

4. Sněmovna v roce 2010 a zastavení přemrštěné solární podpory
„Za jednu z příčin hrozící krize mohou politici, kteří nezarazili včas přemrštěné dotace pro solární zdroje a dali vzniknout solárnímu boomu z let 2009/10. Ten zatížil desítkami miliard ročně rozpočet i peněženky odběratelů elektřiny. Legislativní pochybení zákonodárců na dlouhé roky zcela zničilo reputaci celému obnovitelnému odvětví .“

5. Karel Havlíček a legalizace baterek
„Ze všech moderních technologií, které předchozí vládní garnitury nesmyslně blokovaly, je právě promeškaná akumulace nejpalčivější. Ta je nezbytným předpokladem pro vyrovnání levných hodin s nadbytkem elektřiny a časem, kdy je naopak elektřiny málo a je drahá.“

6. Pokora sousedů a vítr
„V Česku je problém prosadit přes námitky místních obyvatel jakoukoliv větší stavbu bez ohledu na její společenský přínos. V energetice to nejvíce odnáší větrníky. Česko sice není žádná větrná hůrka a vítr energetiku jistě nezachrání. Přesto by stožárů s vrtulí mohlo být v krajině výrazně více a mohly by tak aspoň částečně odvrátit hrozící nedostatek.“

Pro zajímavost ⬇️

🏇 Energetika je hned po obraně nejdůležitějším odvětvím, které bude formovat naši budoucnost. V tom smyslu lze konstatovat, že neexistující jízdní řád (koncepce) státu na příští desetiletí, je i v kontextu toho, jak vláda dokáže posilovat naši obranu, zarážející.

Dost možná se do tohoto stavu promítají zákulisní vztahy s některými českými oligarchy, podnikajícími ve fosilním průmyslu.

O tom, že ani ohledně jádra není budoucnost bez otazníků, jsem už v dubnu psal.

Nakonec budeme možná všichni rádi (při možné variantě buď nedostatku elektřiny, nebo její vysoké ceně), že se o několik dekád prodlouží životnost stávajících jaderných bloků. Na tomto pozadí by tato, ale i příští vlády dostaly odklad, aby mohly narýsovat transformaci energetiky znovu a lépe a hlavně konečně už (rychleji).

Drahé, nebo nedostupné energie by totiž zadarmo nabíjely rétoriku všech populistů i v době, kdyby Andreje Babiše a Tomia Okamuru připomínalo už jen několik memes, ukrytých v hlubinách archivů internetu …

A to si naše země nezaslouží .

Podpořte provoz této stránky

Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.

Díky!

Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.

Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh